V životním a pracovním prostředí se vyskytuje řada chemických látek, o nichž je známo, že mají schopnost chemicky měnit genetický materiál živé buňky (genotoxické látky) a tím ovlivňovat biologický smysl důležitých makromolekul. Tyto změny mohou mít za následek mutagenní, teratogenní i karcinogenní účinek na organizmus. Vedle klasické chemické analýzy, omezené většinou jen na vybrané složky složitých chemických směsí, které se v reálném prostředí člověka nacházejí, je možno detekovat genotoxické látky pomocí biologického efektu na živý organismus.
Vyšetření, kterým je možno zjistit zmíněný efekt na organizmus člověka, je test expozice a časného biologického účinku genotoxických látek s názvem cytogenetická analýza lidských periferních lymfocytů (CAPL).
Jde o vyšetření, které se provádí ze žilní krve a vypovídá o změnách v lidském genetickém materiálu (chromosomech), vznikajících v důsledku působení genotoxických faktorů prostředí.
Hodnocen může být individuálně (např. v rámci periodických preventivních prohlídek pracovníků na vybraných rizikových pracovištích– viz informace pro závodní lékaře a bezpečnostní techniky o vyšetření CAPL*), nebo pro skupinu (možnost zjistit, jedná-li se o skupinu se zvýšenou expozicí genotoxickým látkám, organizmem již netolerovanou, nebo skupinu blízkou profesionálně neexponované populaci v ČR).
V životním a pracovním prostředí se vyskytuje řada chemických látek, o nichž je známo, že mají schopnost chemicky měnit genetický materiál živé buňky (genotoxické látky) a tím ovlivňovat biologický smysl důležitých makromolekul. Tyto změny mohou mít za následek mutagenní, teratogenní i karcinogenní účinek na organizmus. Vedle klasické chemické analýzy, omezené většinou jen na vybrané složky složitých chemických směsí, které se v reálném prostředí člověka nacházejí, je možno detekovat genotoxické/ mutagenní vlastnosti chemické látky, event. vzorku komplexní směsi látek pomocí biologické odezvy živého organismu (v tomto případě pomocí bakteriálních detekčních kmenů).
Jde o biologický průkaz pomocí bakteriálního systému v tzv. krátkodobých testech na mutagenitu/ genotoxicitu prostřednictvím Amesova testu (test reverzních mutací u bakterií B13/14 podle vyhlášky 443/2004 Sb.; Bacterial Reverse Mutation Test 471 podle OECD Guideline for testing of Chemicals), nebo SOS chromotestu. V těchto testech je možná:
Kontaktní osoba
RNDr. Jaromíra Kůsová
596 200 383
jaromira.kusova@zu.cz