Úkolem pracovně lékařské péče je:
Cílem pracovně lékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem práce, zlepšení jejich zdravotního stavu, podpora zdravého životního stylu, zlepšování, případně udržení zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti.
Právo na co možná nejvyšší dosažitelný standard zdravotní péče bez rozdílu na typ zaměstnání, velikost či lokalizaci pracoviště je základním právem pracovníka, které je deklarováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) i Mezinárodním úřadem práce (ILO) v Úmluvě ILO č.161 o závodních zdravotních službách. Česká republika tuto Úmluvu ratifikovala a je u nás závazná od 25.2.1989. Obsahem úmluvy je především prevence a poradenství vykonávané v zájmu pracovníků, jejich zástupců a zaměstnavatelů v oblasti ochrany a podpory zdraví v souvislosti s výkonem práce.
Povinnost zaměstnavatele zajistit pro své zaměstnance pracovně lékařskou péči je zakotvena v § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění. Tato povinnost se týká každé fyzické nebo právnické osoby, která zaměstnává zaměstnance bez ohledu na jejich počet a bez ohledu na charakter činnosti (rizikové i nerizikové práce).
Ze zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění vyplývá pro zaměstnavatele povinnost identifikovat a hodnotit rizikové faktory pracovního prostředí a na základě zjištění navrhnout zařazení prací do čtyř kategorií podle míry výskytu rizik, které mohou nepříznivě ovlivnit zdraví zaměstnanců. Kriteria pro zařazování prací do příslušných kategorií upravuje vyhláška MZ ČR č. 432/2003 Sb.
V souladu se Zákoníkem práce (zákon 262/2006 Sb.) je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dále je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příjímáním opatření k prevenci rizik. Pro zaměstnance je zaměstnavatel povinen zajistit informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
V případě nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele stanovených zvláštními právními předpisy k ochraně zdraví při práci a výkonu pracovně lékařské péče vyplývají sankce (§§ 92 a 93 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění). Orgán ochrany veřejného zdraví (krajský hygienik) může uložit pokutu do výše 2 000 000 Kč, případně 3 000 000 Kč při poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě epidemie; pokutu do výše 100 000 lze uložit za uvedení nepravdivých údajů a informací.
Výdaje zaměstnavatele na realizaci pracovně lékařské péče jsou daňově uznatelným výdajem.
Uvedenou legislativu naleznete v plném znění na adrese: http://www.mvcr.cz/sbirka/
Zdravotní způsobilost k práci posuzuje lékař při pracovně lékařských prohlídkách, a to na základě znalosti zdravotního stavu posuzované osoby, znalosti pracovních podmínek a zdravotního rizika práce včetně nezbytnosti používání osobních ochranných pracovních prostředků.
Pracovně lékařskými prohlídkami jsou:
Vstupní prohlídka se provádí u osoby ucházející se o zaměstnání vždy před uzavřením pracovně právního vztahu. Dále se provádí u uchazečů o zaměstnání na vedlejší pracovní poměr, pokud se jedná o práce zařazené do kategorie druhé až čtvrté. Vstupní prohlídka je vyžadována i u zaměstnance před jeho převedením na jinou práci, pokud se nejedná o práci s nižší zdravotní náročností, než kterou zaměstnanec dosud vykonával.
Účelem vstupní prohlídky je vyloučit ze zařazení na danou práci osobu, u které lze očekávat, že vykonávání této práce by s vysokou pravděpodobností vedlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, nebo by mohlo způsobit poškození zdraví dalších osob, tedy zajistit, aby k výkonu práce nebyla zařazena zdravotně nezpůsobilá osoba.. Při vstupní prohlídce se přihlíží také k tomu, zda je posuzovaná osoba schopna používat osobní ochranné pracovní prostředky, pokud je to k dané práci potřebné.
Periodická prohlídka se provádí u všech zaměstnanců pravidelně nejméně jedenkrát za 5 let, u osob starších 50 let nejméně jedenkrát za 3 roky, pokud zvláštní předpisy nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nestanoví jinak. Periodická prohlídka se provádí za účelem včasného záchytu poškození zdravotního stavu zaměstnance vlivem práce či pracovních podmínek nebo k posouzení možných nově vzniklých kontraindikací k práci a k posouzení zdravotní způsobilosti k používání osobních ochranných pracovních prostředků. Termíny periodických prohlídek jsou stanoveny podle předpokládaných možných změn zdravotního stavu vlivem pracovních podmínek při výkonu dané práce.
Mimořádná prohlídka se provádí vždy, kdy lze důvodně předpokládat, že u zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci nebo k používání osobních ochranných pracovních prostředků.
Výstupní prohlídka se provádí vždy při ukončení určitého druhu práce s cílem zjistit takové změny zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že na jejich vzniku se podílel vliv pracovních podmínek. Výstupní prohlídka se provádí před ukončením práce u daného zaměstnavatele, před ukončením práce z důvodu převedení na jinou práci, pokud tato práce má nižší zdravotní náročnost, než práce dosud vykonávaná.
Následná prohlídka se provádí v případech uvedených právními předpisy nebo pokud to nařídí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče.
Pracovně lékařské prohlídky s výjimkou některých mimořádných a následných prohlídek se vždy provádí na základě podnětu zaměstnavatele, který v žádosti k prohlídce současně posuzujícímu lékaři písemně sděluje, jakou pracovně lékařskou prohlídku požaduje, ke které práci je zaměstnanec posuzován, zařazení této práce do kategorie dle jednotlivých faktorů, popř. další údaje nezbytné pro posudkovou činnost.
Rozsah hrazené pracovně lékařské péče upravuje § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění a zahrnuje:
MUDr. Anna Šplíchalová, PhD.
596 200 134
anna.splichalova@zu.cz
Naďa Ambrúžová
596 200 133
nada.ambruzova@zu.cz
MUDr.Věra Vajdová
577 553 160
vera.vajdova@zu.cz
608 411 464
Marie Babulíková
577 553 107
marie.babulikova@zu.cz
777 196 481
MUDr.Věra Vajdová
577 553 160
vera.vajdova@zu.cz
608 411 464
MUDr.Ivana Cetlová
571 498 022
ivana.cetlova@zu.cz
777 239 821
MUDr. Lenka Hejzlarová
461 573 856
606 677 915
lenka.hejzlarova@zu.cz
Bronislava Kloudová
461 573 856
606 677 915
bronislava.kloudova@zu.cz